Březen 2016

Volno o svátcích se vždycky hodí

29. března 2016 v 21:15 | Liliana Landštejnská |  Zápisky odjinud
Letos byly Velikonoce dost brzo. Moc je neslavím, ale to volno se mi zamlouvalo. Aspoň na něco ty svátky jsou. Tentokrát bylo nově volno i v pátek. Bylo fajn mít kratší pracovní týden. Také jsem se aspoň trošku mohla vzpamatovat z té nešťastné události s kocourem, což by v práci moc dobře nešlo. Pořád by se někdo ptal, co je. Ale to, že s někým sdílím pracoviště, neznamená, že mu budu všechno vykládat.

Jak náš Pepík třídil odpad

27. března 2016 v 12:05 | Liliana Landštejnská |  Moje kočky, povídání a zkušenosti
Myslím, že ještě dlouho si nezvyknu na to, že Pepík tu není. Taková škoda. Byl to moc pěkný kocour, který se jen tak nevidí. Krabicový inspektor, který u všeho musel být. Osobně dohlížel i na třídění odpadu.

Kocourek Pepík za duhovým mostem

25. března 2016 v 18:20 | Liliana Landštejnská |  Moje kočky, povídání a zkušenosti
Připadám si jako Alenka v říši divů... ale ve špatném slova smyslu. Tak špatném, že to ani není možné. Cesty osudu jsou mnohdy nevyzpytatelné, neznáme jejich kličky, zatáčky a zastávky. Neznáme a nechápeme. Můžeme jen marně přemýšlet nad smyslem věcí a ptát se proč. Nikdo nám však neodpoví. Ono je těžko něco říct, když Vám odejde kočičí přítel...

Proměny zahrady a ořech pryč

23. března 2016 v 7:00 | Liliana Landštejnská |  Zápisky odjinud
Ještě nic nesadíme, tak se na zahradu jdu občas aspoň mrknout a podívat se, jestli je vše jak má být. V každém ročním období je zahrada jiná. Teď už se to všechno zelená a ještě když do toho zasvítí trochu slunce, je to paráda. Jako první zametu v zahradním domku, pak se trochu prokypří hlína a bude se moct konečně něco nasadit.

Hrouda, kočka zahradnická

19. března 2016 v 15:09 | Liliana Landštejnská |  Moje kočky, povídání a zkušenosti
Určitě jsem tady už psala, že naše mourovatá Hrouda docela ráda chodí ven. Na dvorku i na zahradě se jí líbí a všechno tam vždycky zkontroluje. Nejradši je, když s ní někdo na tu zahradu jde. Tím však nemám na myslí kočičí společnost. Běda jak se k zahradě přiblíží třeba kočka od sousedů, to už je Hrouda naježená a rozčileně mrská ocasem. Zahrada je její království. Velice nespokojená je i v případě, že se po dvorku projdou naši dva zrzečci. Doma jí nevadí, ale nelíbí se jí, když vstoupí na její venkovní území.

Pár tipů (nejen) pro šermíře

13. března 2016 v 13:40 | Liliana Landštejnská |  Zajímavosti k šermu, kostýmování a tak
Už nějaký ten rok se pohybuji v oblasti historického šermu a tance, jinými slovy, jsem členem jednoho šermířského uskupení. Na to, abychom mohli vystupovat, je potřeba umět něco předvést - to vymýšlíme a zkoušíme na tréninku. Ke své činnosti však potřebujeme ještě něco - zbraně, kostýmy, patřičnou obuv, nejrůznější doplňky jako jsou opasky, pokrývky hlavy.... Zkrátka potřebujeme hromadu věcí, aby všechno bylo tak, jak má být. Říkáte si, kde to všechno bereme? To si teď povíme.

Na okně seděla kočka

10. března 2016 v 7:00 | Liliana Landštejnská |  Moje kočky, povídání a zkušenosti
Na okně seděla kočka, byl horký letní den, na okně seděla kočka a koukala se ven - tak se to zpívá v jedné písničce. Horký letní den sice není a ještě dlouho nebude, ale naše tři kočky rády a často sedí za oknem a s oblibou sledují dění venku. Pokud si toho nějaký kolemjdoucí všimne, pak si může říct, že "za oknem seděla kočka". Když jdu z práce, kočičáci už hlídkují na okně a vyhlíží mě. Jen co u dveří zachrastí klíče, všichni letí na chodbu a já je za dveřma slyším, jak mňoukají.

Zřícenina hradu Skály

6. března 2016 v 14:51 | Liliana Landštejnská |  Hrady, zámky, zříceniny
Přes zimu se na výlety moc nejezdí, ale za chvilku bude jaro, a to mnohé lidi určitě vyláká ven. Někdo se půjde třeba jen projít po okolí, jiný zase zamíří na nějaké konkrétní místo. A kdo ví, třeba zrovna někdo z Vás během roku navštíví zříceninu hradu Skály, stejně jako my v létě.

Kocouři se do všeho montují a mají se rádi

2. března 2016 v 21:25 | Liliana Landštejnská |  Moje kočky, povídání a zkušenosti
Ti moji dva zrzečci jsou teda pěkné čísla. V jejich přítomnosti není možné se nudit. Většinou je mám stále v patách. Pokud je není vidět, tak jsou aspoň slyšet. Koblížek a Pepík jsou parádní dvojka. Kočka Hrouda je pořád sleduje a někdy jen kulí oči.