Když jsme v prosinci navštívili hrad Sovinec, narazili jsme tam na dvě pěkné kočičky. O tom, že se na hradě vyskytují, jsem už nějakou dobu věděla z facebookových stránek hradu. Vlastně jsem trochu doufala, že je na hradě potkám. A také že ano :-)
*
Obě kočičky jsme potkali na pokladně, kde jsme si koupili vystupenky do hradu. Seděl tu pán, který nás později prováděl po hradě. S ním tu byla i nějaká příjemní paní, asi dosavadní kastelánka hradu. (Od letošního roku bude na Sovinci jiný kastelán.) Micinky vypadaly spojeně a nebyly vůbec plaché. Želvovinová kráska o nás hned projevila zájem. Paní jsem se ptala, kdo se o ty kočky stará a krmí je. Řekla, že ona, tak jsem jí dala jednu malou konzervu pro micinky. Hned jim ji dala. Smála se, když se na konzervu vrhly. Krmila je ráno, ale prý by furt jenom jedli.
Obě kočičky jsme potkali na pokladně, kde jsme si koupili vystupenky do hradu. Seděl tu pán, který nás později prováděl po hradě. S ním tu byla i nějaká příjemní paní, asi dosavadní kastelánka hradu. (Od letošního roku bude na Sovinci jiný kastelán.) Micinky vypadaly spojeně a nebyly vůbec plaché. Želvovinová kráska o nás hned projevila zájem. Paní jsem se ptala, kdo se o ty kočky stará a krmí je. Řekla, že ona, tak jsem jí dala jednu malou konzervu pro micinky. Hned jim ji dala. Smála se, když se na konzervu vrhly. Krmila je ráno, ale prý by furt jenom jedli.
*
Toto je kočka a její zrzavobílý společník kocour. Jen tak jsem prohodila "to bude na jaře koťátek". Od paní jsem se dozvěděla, že ne - kočičku už dali vykastrovat. Takový zodpovědný přístup se mi líbí :-)
Toto je kočka a její zrzavobílý společník kocour. Jen tak jsem prohodila "to bude na jaře koťátek". Od paní jsem se dozvěděla, že ne - kočičku už dali vykastrovat. Takový zodpovědný přístup se mi líbí :-)
*
Kočička se jmenuje Žížalka, pokud se dobře pamatuju. Byla přítulná a zvědavá.
Kočička se jmenuje Žížalka, pokud se dobře pamatuju. Byla přítulná a zvědavá.
*
Kocourek je Kuňkalka, takový hradní Garfield. Ani on se nás nebál a přišel k nám, ale radši seděl u pána.
Kocourek je Kuňkalka, takový hradní Garfield. Ani on se nás nebál a přišel k nám, ale radši seděl u pána.
*
Za kočičkami jsme se mrkli ještě při odchodu a želvovinová krasavice šla s námi ven.
Za kočičkami jsme se mrkli ještě při odchodu a želvovinová krasavice šla s námi ven.
*
Motala se nám kolem nohou a byl problém ji zachytit.
Motala se nám kolem nohou a byl problém ji zachytit.
*
Kočička šla s nám i kousek před hrad. Tam se s námi rozloučila a zůstala stát, dál už nepokračovala. Pak jsem ve vesnici potkala starou známou - černou chlupatou kočku. Tuto čičinu jsem na Sovinci už potkala a tehdy nebyla sama. Tentokrát jsem zahlédla jen ji a docela krátce. Měla totiž zamířeno do dřevěné kůlny, kde měla u země vyřezanou díru jako vchod. Tam si vlezla a bylo vidět jen jak jí svítí oči. Přísahala bych, že ta kočka na mě mrkla.
*
Liliana Landštejnská | 
Každopádně kočky na hrad patří, ne? :) Kéž bych také nějakou viděla!
Micky jsou pěkné,hlavně že se jim tam dobře daří.