S tou kočkou budeme muset na veterinu

17. ledna 2016 v 8:00 | Liliana Landštejnská |  Moje kočky, povídání a zkušenosti
Svou kočku Hroudu jsem vždycky pravidelně odčervovala a pro potřebnou tabletku jsem si zašla do lékárny. Na blechy jsem používala sprej. Hrouda neměla žádné problémy, a proto jsem s ní nikdy nebyla na veterině. Ale to se jednoho dne změnilo. Bylo to v září minulého roku.

*
Málem jsem se vyděsila, když mi přítel řekl, že s tou kočkou budeme muset na veterinu. Ptala jsem, co je. Prý se mám jít podívat. Hrouda byla úplně zadychaná a tak divně lezla při zemi. Divně mňoukala, bylo to jako naříkání. První na sebe nechtěla nechat sáhnout, tak se zvedla, ale udělala jen pár kroků a lehla si k zemi. Všimla jsem si, že na jednu nohu vůbec nenašlapuje. Odnesla jsem ji dovnitř a podívala se jí na nohu. Nic jsem nenašla, ale Hrouda pořád pomňoukávala. Zalezla si do krabice a tam byla až do večera, většinou spala.
*
Na krmení večer nešla, tak jsem jít dala misku ke krabici, ale vůbec nic nesnědla. Nevylezla ani při ranním krmení. Pořád byla v krabici, tak jsem ji nakrmila paštikou ze lžičky, ale vzala si jen malinko. Odpoledne jsme ji tedy vzali na veterinu. Přepravku jsme vystlali ručníkem a jelo se. V přepravce se Hroudě nelíbilo, ze začátku hodně mňoukala a pořád vystrkovala tlapku ven. Nevěděla jsem, co mám od návštěvy veteriny čekat, byla jsem snad víc nervózní než kočka, ale ukázalo se, že k tomu není důvod. V duchu už jsem viděla naježenou a prskající Hroudu, jak zběsile lítá po ordinaci a shazuje vše, co jí přijde do cesty a nedá se chytit.. ale nic z toho se nekonalo.
*
Přepravku jsme položili na speciální stolek a řekli, co máme za problém. Otevřeli jsem přepravku, aby Hrouda mohla vylézt a veterinářka se na ni podívala. Kočka byla úplně vykulená, ale nikam neutíkala ani nevyváděla. Noha zlomená nebyla, to bylo jasné. Bylo mi řečeno, že i kočka může špatně našlápnout, nebo když ji něco vyplaší a ona utíká, může přestat dávat pozor, kudy běží. Takže možná špatně došlápla při skoku ze stromu nebo ji na zahradě vyplašilo, když se u sousedů objevil pes. Paní veterinářka Hroudu zvážila, aby jí podle toho nadávkovala homeopatika, které by ulevily od bolesti. 3,3 kg, to tak nějak odpovídalo odhadu. Momentálně má Hrouda o něco víc, na zimu se kočky trochu zakulatí.
*
Kočku jsem zrovna nechala i odčervit a úplně jsem koukala, jak rychle dostala veterinářka tabletku do kočky. Neuvěřitelné. Dostala jsem ještě jednu tabletku, tu jsem jí měla dát zhruba za tři měsíce. Veterinářka se podívala Hroudě i na zuby. Trošičku se na nich začínal usazovat zubní kámen. Co šlo, to se odstranilo. Prý se mám kočce na zuby občas podívat. Úplně nejlepší by bylo je čistit a předejít tak různým komplikacím.... ale kočka si jen těžko nechá nakukovat do tlamy. Veterinářka si všechno zapsala do počítače, zaplatili jsme a šli.
*
Další návštěvu veteriny jsem absolvovala v prosinci, s nalezeným Koblížkem. Uši se mi totiž zdály v nepořádku. Koblížek byl v přeravce ohromně klidný, ležel tam a vrněl. Na veterinu to mám pěšky deset minut, ale i za tak krátkou dobu se přepravka pronese, tak jsem ten kousek jela autobusem. Na zastávce mi jedna starší paní Koblížka pochválila, že je moc hezký. Na veterině mu paní doktorka vyčistila uši a dala pipetu za krk. Ani jednou nezaprskal a neoháněl se kolem sebe, tak dostal kočičí kokinko. Než si veterinářka nachystala potřebně věci, prozkoumal celou ordinaci. Když vyřizovala jeden telefon, Koblížek hned přiběhl a vyskočil jí na klín. Po dvou týdnech jsem se mu měla podívat na uši a v případě potřeby je vyčistit a za měsíc se zastavit pro tabletku.
*
Za měsíc jsem tedy šla opět na veterinu. Uši se ještě malinko vyčistily, ale už byly v pořádku. Koblížek zase cestoval po ordinaci a rozvalil se pod stolem. Paní veterinářka v Napajedlích je moc hodná a vůbec se nezlobila. Mluvila na něho a pak ho vzala na váhu. Od prosincové návštěvy docela přibral. Aktuální váha Koblížka je 2,6 kilo. Vůbec bych to do něj neřekla, ale když se pořádně podívám, tak zjistím, že má trochu břicho. Také má malinko špek, hi hi :-D Holt se má dobře. Vzala jsem si tabletu na odčervení pro Pepíka. Domluvili jsme se, že s jeho kastrací ještě počkáme. Ještě jsem hodila drobný peníz do kasičky na opuštěné kočky a šla jsem. Autobus zrovna žádný nejel, tak jsem šla s Koblížkem pěšky. Potkala jsem dvě paní, co nakukovaly na Koblížka. Přepravku jsem natočila tak, aby lépe viděly. Kocourek zvědavě koukal a moc se jim líbil.
*
Když to tak vezmu, návštěva veteriny vlastně není vůbec špatná věc. Veterinářka je dobrá, ví co dělá, kočky u ní nevyvádí a ještě potkávám lidi, co se zastaví kvůli tomu, aby se podívali na kočku v přepravce. Lidé se pak usmívají a někteří se i dají do řeči.
*
Kocouři zkoumají přepravku. Koblížek je na ní, Pepík zkoumá zadní část.

*
Koblížek si sám zalezl do přepravky a Pepa jen hledí dovnitř, tomu se vevnitř moc nelíbí.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 MarijaKes MarijaKes | Web | 17. ledna 2016 v 8:26 | Reagovat

Naši chodí na veterinu s westíkem. Až nyní, když čtu tvůj článek o tvých obavách, jak se budou kočičky na veterině chovat, mě napadlo, jak to probíhá v čekárně. Tam jsou kočičky a pejsci dohromady. Nebyli nervózní?
Já se také ráda zastavím s kočičkou. To je dobře, že neměla hrouda nic zlomeného. Někdy výron nebo naraženina bolí více, než zlomenina. Kočička byla statečná. :)

2 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 17. ledna 2016 v 20:29 | Reagovat

[1]: Ano, v čekárně jsou zvířata dohromady. Kočky většinou bývají v přepravkách, se psem může člověk počkat i venku. Zvířata jsou zaměstnána i tím, že jsou v neznámém prostředí, takže v čekárně je v rámci možností klid :-) Hrouda byla určitě víc statečná než já :-D

3 Jana Jana | E-mail | Web | 18. ledna 2016 v 6:19 | Reagovat

Aaaach! Dvě zrzavé kočičky ... Já tedy veterináře vybírám pomaru jako doktora pro dítě :D Ale také máme hodnou paní doktorku a za chvilku zase musíme jít pro odčervení :) Akorát se Summer je to vždy boj - zabalená v ručníku, rukavice a kožená bunda ... Vaderošek sedí a trpí a ona běsní :)

4 pavel pavel | Web | 18. ledna 2016 v 11:38 | Reagovat

Když jsme koupili kocoura, taky měl zanesené uši.

5 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 18. ledna 2016 v 21:39 | Reagovat

[3]: Zrzavé, a furt by se mazlily :-) Mně veterinářku doporučila známá, která k ní chodí se dvěma britkama... tak jsem to šla zkusit :-) Člověk musí rychle otevřít kočce tlamu, dát tam pilulku a pak ji ještě rychle šťouchnout do krku, aby ji kočka nevyplivla... už jsem na to přišla :-)
[4]: Chudák kocour :(

6 Helena Helena | E-mail | Web | 19. ledna 2016 v 8:20 | Reagovat

I zvířátka mají své problémy. Kupodivu jsou u veterináře klidná. Udivuje mě, že tenhle problém se léčí antibiotiky, to jsem něvěděla, asi tam měla zánět.
Lilianko, je vidět, že se kočky mají u tebe dobře. Koblížek si chtěl paní doktorku naklonit, někdy se člověk diví, co kočky dokáží.
Nám jednou náš kocour vyskočil na jídelní stůl, když jsme měli návštěvu, nikdy to neudělal, byl to herec.

7 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 19. ledna 2016 v 19:05 | Reagovat

[6]: Ne antibiotika, ale homeopatika :-) Podle toho, jak byla udýchaná, si myslím, že ji něco vyplašilo a ve spěchu nějak špatně došlápla, ale kdo ví. Asi se chtěl kocour předvést :-) Naše čičiny se drží zpátky, když někdo dojde.

8 Helena Helena | E-mail | Web | 19. ledna 2016 v 20:12 | Reagovat

[7]: Aha, omlouvám se. Tak to jo.

9 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 21. ledna 2016 v 19:25 | Reagovat

[8]: To je v pořádku, nic se neděje :-)

10 Van Vendy Van Vendy | Web | 24. ledna 2016 v 19:04 | Reagovat

Hlavně to dobře dopadlo. Já  mám bohužel z posledních dvou návštěv veteriny doživotní trauma.
A tak to byla pacinka, co trápilo Hroudu? Možná měla jen malinko naraženou nebo vymknutou packu. O pokusu dostat do micin odčervovací nebo antibiotické tablety bych taky mohla psát :-) A čištění uší vůbec, Samet by to potřeboval jak sůl, ale jak mu na uši sáhnu, cuká sebou jak střelenej.

11 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 24. ledna 2016 v 20:21 | Reagovat

[10]: Před první návštěvou jsem měla trauma já. Ano, pacinka. To má z těch svých průzkumů v sousední zahradě, kočka jedna nezbedná. Dneska jsem ji tam zase načapala, a hned letěla domů, jak mě uviděla :-D Čištění uší nebyl zase takový problém, jak jsem si myslela. Zajímavé je, že doma se kocourek docela cukal, ale na u veterinářky se ani nehnul :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama