Moje kočičí nejistota

3. ledna 2016 v 7:30 | Liliana Landštejnská |  Moje kočky, povídání a zkušenosti
Stálí čtenáři už ví, že mám doma tři kočky a také to, jak jsem k tomuto počtu přišla. Přijde mi úplně normální mít doma kočku a jestli je jedna nebo je jich víc, na tom už tolik nesejde. Stejně to může mít někdo s nějakým jiným zvířetem a hlavou nad tím nevrtím. Jak si to kdo udělá, tak to má. Ne každý by se mnou ale souhlasil.

*
Někdo kočky má rád, někdo zase ne. Někdo je má doma, někdo venku. Někomu vadí, někomu ne. Lidé na kočky reagují různě, i na ty moje. Třeba když jsme si v září domů dovezli Pepíka, to jsme si domluvili. Někdo prostě nechápe to, že si někdo plánovaně pořídí kočku a ne jednu. Úplně mě zaskočilo, když se mě kdosi zeptal, co se stalo s první kočkou, že si pořizujeme další. Co by se s Hroudou mělo stát? Nic se s ní nestalo. Prostě jsme si pořídili další, druhou. Prý co se dvěma kočkama budeme dělat? To jsem nechápala vůbec. Odpověděla jsem, že je prostě budeme mít. A jak máme dvě, můžeme mít tři. I když třetí kočičák, Koblížek (níže na fotce) se vyskytl neplánovaně.
*
Občas se setkám s negativní reakcí na moje kočky, konkrétně na to, že máme třetí. Už jsem dokonce slyšela něco ve smyslu, jak jako můžu mít tři kočky, jestli jsem normální a že jsem blbá. Já o tom přemýšlím a pak se mi stane, že třeba znejistím.... jestli jsem vůbec udělala dobře.
*
*
Tímto bych chtěla poděkovat Vám, kteří jste se ve svých komentářich vyjádřili pozitivně a tím mě vlastně podpořili. Někdo psal, že by asi neudělal, co já, ale že jsem hodná. Jiný zase, že jsem udělala dobře a že kocourek u mě bude spokojený, nebo že to tak mělo být. Někteří si dokonce mysleli, že si kocourka nechám. Děkuji.
*
Koblížek a Pepík (co sedí v krabici).
*
Kočky ke mě prostě patří a tečka. Možná druhým připadám jako podivín, ale co, každý je nějaký. Společnost koček považuji za velice prospěšnou. A ty svoje micinky mám radši než některé lidi. Říct mi, jestli jsem normální a že jsem blbá, to je docela drzost. Také nekritizuji druhé za to, že mají andulky, dva psy a tak podobně. Je to věc dotyčných osob a ne moje, nevidím tedy důvod, abych se takovým způsobem k druhým vyjadřovala.
*
A na závěr - Hrouda. Nejradši leží na nějaké látce. Něco naměřit, ustříhnout a ušít není jen tak, když mi tato krasavice u všeho asistuje. Lehne si zrovna na to, co potřebuju - na to je přeborník.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zdena V. Zdena V. | E-mail | 3. ledna 2016 v 11:31 | Reagovat

Máte krásné micinky,Hrouda je podobná té mojí,jako by ji z oka vypadla,také jsem si chtěla nechat nalezené kotátko ale ta moje micka mu dávala tak zabrat,úplně změnila chování i ke mě asi žárlila,tak jsem macíčka dala sestře,ona je holt paní domu a snese jen malého psíka.Nedělejte si nic z hloupých řečí,vždyt kočička je to nejmilejší stvoření,zdraví Zdena.

2 Zdebra Zdebra | Web | 3. ledna 2016 v 15:53 | Reagovat

Na otázku, co se stalo s první kočkou, že si pořizujete další, by se hodilo odpovědět, že lidi si druhé dítě taky nepořizují jen proto, že se něco stalo tomu prvnímu. Tak to prostě je, někomu stačí jedno, někdo chce víc.

Nenech se těma kecama lidí odradit.
Člověk, který není podivín, je divnej ještě víc. :D

Hrouda se na té fotce tváří pěkně mile. A jako by říkala: "Neříkej, že zas potřebuješ zrovna to, na čem ležím!"

3 lenka lenka | 3. ledna 2016 v 16:19 | Reagovat

Moc hezky napsáno. Souhlasím, sama mám dvě kočky a cítím to úplně stejně. J každého věc, jestli chová nějaké zvíře, nebo cestuje, nebo má 7 dětí. Nevím proč mají lidi potřebu někoho hodnotit a soudit.... Snad se mi daří  to nedělat. Každý ať si žije tak, jak to jemu vyhovuje. Jen snad aby Ti, kteří si zvířátka pořizují byli zodpovědní, a poskytli jim vše, co potřebují. Moc děkuji za psaní na blog i za téma. Lenka

4 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 3. ledna 2016 v 19:04 | Reagovat

[1]: Člověk nikdy dopředu nemůže vědět, jak se zvířata snesou. Vždycky je to trochu risk. Hrouda je naštěstí flegmatik, jen občas dá těm dvěma zrzavým neřádům co proto :-D
[2]: To jsi řekla dobře. Myslím, že mi Hrouda chtěla naznačit, že se jí tam leží dobře a nehne se jinam :-D

[3]: Důležité je, jak se kdo o zvířata stará, a ne kolik jich je :-) Ostatním je po tom houby.

5 Marijakes Marijakes | 4. ledna 2016 v 14:42 | Reagovat

Nic si z lidí nedělej. Oni ti nijak nepomůžou, je to jejich problém. Když jdu k mojí mamce,  koukají se na mne z přízemního okna 3 kočičky a někdy se mi protáhnou pod nohama, když vcházím do paneláku. Je to milé pozdravení, když tak sedí na okně koukají na mne.
Když jsou u tebe kočičky spokojené, tak není co řešit. Mně zase vadí, když si někdo do paneláku pořídí huskyho. To je polární pes, kterému určitě v suchém vzduchu paneláku nemůže být dobře. Ale když ho potkám, tak se na něho úplně usmívám. je to krásný pes, ještě asi štěně. Ale do paneláku není. Nikdy mě však nenapadlo to říkat jeho majiteli. A není vyjímka, že má někdo v panelákovém bytě několik psů. A ti zdaleka nejsou tak čistotní jako kočičky.

6 Libby Libby | E-mail | Web | 6. ledna 2016 v 5:24 | Reagovat

Máš krásné micinky a vůbec si nedovedu život bez koček představit. Taky říkám, že mám raději kočky než některé lidi. Mít víc koček je podle mě úplně normální, je s nimi príma život. Taky se mě ledakdo ptá kolik jich vlastně máme a pak se usmívá, jako že jsem jsmem blbá :-( Vždycky říkám, kdo nemá rád kočky, nemá rád ani lidi. Jsi hodná, že sis Koblížka nechala, má se u Tebe hezky :-)Ty se měj taky krásně a pohlaď ty svoje micinky po kožušku :-)

7 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 6. ledna 2016 v 13:08 | Reagovat

[5]: Já zase na jednom místě pravidelně potkávám velkého zrzavého kocoura, beru to jako příjemné zpestření dne :-) Velcí psi by v paneláku být neměli, ti potřebují prostor, na zahradě nebo aspoň na dvorku.
[6]: S kočičákama je zkrátka sranda :-) Pořád je hladím, jak jsem doma, tak by se jenom mazlili :-D

8 Helena Helena | E-mail | Web | 6. ledna 2016 v 23:13 | Reagovat

Já se tady chichocu, říkat něco takového kočičí mámě, je přímo drzost.♥♥
Lidi jsou všelijací, můžeš to vidět na přeplněných útulcích, zvláště po Vánocích.

9 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 7. ledna 2016 v 10:27 | Reagovat

[8]: To tedy je :-D Kdyby mi někdo o Vánocích dal kočku, určitě bych ji nevyhodila, ona by přece za nic nemohla. Někomu se ale zvířátko po chvíli omrzí, když zjistí, že je s ním práce, takže si myslím, že to určitě není vhodný dárek :-(

10 Van Vendy Van Vendy | Web | 8. ledna 2016 v 22:16 | Reagovat

Lilianko, my jsme měli kočku jednu, kterou jsme dostali od tety (mamčiny sestry). Všechny další kočky se k nám tak nějak vsákly, přišly z ulice a jen dvě z nich byly potomky jedné z těch uličních.
Jeden čas jsme těch koček měli devět.
K původním pěti, které se u nás tak nějak usalašily, přibyla tři koťata, která přivedla jedna mourovatá potvora, která se předtím usalašila u nás na dvoře a my blbci jí občas nasypali granule (za dobrotu na žebrotu). A k těm třem koťatům do třech týdnů přibyla Čtrtá (kterou jsem nakonec takto i pojmenovala), chudinka s hlavičkou trochu nakřivo. Asi jí někdo pomoh.
A stejně jako se vsákly, se časem rozpustily - prostě mizely jedna po druhé a nevím, které z nich se adaptovaly jinde, nebo jestli skončily následkem otravy či auta.
Jestli máš tři kočky, na tom nic není. Kočky jsou celkem dobré společnice, nepotřebují pravidelné venčení, pokud je pustíš ven, vyvenčí se samy, pokud je máš jen v domě, musíš kupovat kočkolit a čistit záchodek. Jediné dobré je, nechat kočky vykastrovat, ale to jsi myslím udělala, takže je to v pohodě a z lidských keců si nic nedělej, to jsou blbci, kteří houby ví, jaké to je, pomazlit se s kočkou a nechat si ji v náručí příst a poslouchat to uklidňující vrnění.
(Hrouda se mi líbí, tohle dělá náš Samet, pro změnu s knížkou. I když poslední dobou to nějak opomíjí...)

11 Jana Jana | E-mail | Web | 9. ledna 2016 v 9:21 | Reagovat

Třetí kočka je ta ze zastávky? Vůbec bych se nad Tim, co říkají ostatní nepozsdtavovala.závidí, jak Velké mas srdicko :) omlouvám se za pismo,píšu na telefonu ...

12 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 11. ledna 2016 v 20:49 | Reagovat

[10]: I když u Vás nějaké kočky nebyly dlouho, určitě jim po tu dobu bylo dobře, když o ně bylo postaráno... aspoň na nějaký čas. U nás bylo vždycky víc koček, ale byly to venkovky a já jako malý capart jsem tehdy o kočkách věděla prd, ale ráda jsem s nimi trávila čas. Kočky jsou skvělé společnice :-) Kocourci teprve půjdou vykastrovat.
[11]: Ano, třetí kočičák je ten ze zastávky. Je naprosto kouzelný :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama