Nalezený kocourek už nám asi zůstane

21. prosince 2015 v 20:35 | Liliana Landštejnská |  Moje kočky, povídání a zkušenosti
Nedávno jsem tu psala o tom, že jsem našla kocourka. Malého zrzavého, jak pobíhal po hlavní cestě. Vzala jsem ho domů s tím, že mu najdu původního nebo nového majitele.

*
A jak to dopadlo? Plakáty, že by někdo hledal kočku, nikde. Co mě zklamalo a naštvalo - odezva ze zlínského útulku nulová. Kontaktovala jsem je přes jejich facebookové stránky, kde jsem jasně uvedla, že chci jen pomoci s inzercí daného zvířete, ne ho umístit do útulku. Později mi to ukázalo, že zpráva byla přečtena. A odpověď? Žádná? Pak jsem zjistila, že na webových stránkách je formulář pro ztrátu nebo nález zvířete. Vyplnila jsem ho, odeslala... a co myslíte, že se dělo? Vůbec nic! Hlavně, že co chvíli zveřejňují ztrátu nebo nález nějakého hloupého psa a teď nic. Došla jsem k přesvědčení, že mnohé depozita, které mají k dispozici jen dobrovolné příspěvky dárců, fungují lépe než krajský (!) útulek.
*
Ale zpět ke Koblížkovi. Ano, kocourek po pár dnech dostal jméno. Dokonce jsem s ním byla i na veterině, kde mu veterinářka vyčistila uši a odčervila. Byl moc hodný a ani neměl snahu paní veterinářku škrábnout. Dokonce mu dala i kokino, které hned zbaštil a malinký vánoční sáček s dobrotou na doma.
*
Dostala jsem tip na možného majitele a jeho adresu. Nakonec jsem to ale zkusit nešla. Bylo mi řečeno, že pokud je to opravdu majitel kocourka, tak mu určitě nechybí. A upřímně, dávat kočku někomu, kdo jí neposkytne ani tu nejmenší veterinární péči, se mi moc nechtělo. Stejně mám pocit, že se ho spíš někdo chtěl zbavit.
*
Dny ubíhaly a Koblížek se víc a víc zabydloval. Už jsme ho přes noc nenechávali jen v koupelně. Tam spal, jen pokud chtěl, a to v krabici od čajové konvice vystlané ručníkem nebo v přepravce. Pak si ale na spaní oblíbil hlavně župan, na kterém se často stočil do klubíčka. Tak nějak jsme dospěli k tomu, že Koblížek u nás asi zůstane. Už se skamarádil s Pepkem, s kterým se občas kočkuje. Nebo spíš Pepa provokuje a Koblížek si to nenechává líbit. Občas čmuchá okolo Hroudy, ale jinak ji nechává být.
*
Kocouři si hrají s koulodráhou. Na noc ji musím schovat, protože jinak by pořád rámusili. Hrouda si s koulodráhou hraje raději sama.
*
Občas kočičáci dostanou kousíček šunky. Koblížek se svým kouskem běhal pořád tam a zpátky a vrčel na všechny okolo :-D Jeho vrčení při jídle je hrozně komické. Kočičák, který se plíží ze dveří je Pepík.
*
Tady jsou spolu. Vlevo Koblížek, vpravo Pepík. Sice jsou oba zrzaví, ale rozpoznám je. Každý má na dotek jinou srst a jiný tvar očí, navíc Pepa je o dost hlučnější. Jeden má špičku ocasu světlou a druhý tmavou.
*
Koblížek na svém oblíbeném županu.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 dadainka dadainka | Web | 22. prosince 2015 v 13:10 | Reagovat

Moc pěkný, gratulace -)

2 Vědmi (líná se přihlásit) Vědmi (líná se přihlásit) | Web | 22. prosince 2015 v 14:44 | Reagovat

No ten je :3
Vypadají jako sourozenci :D

3 pavel pavel | Web | 22. prosince 2015 v 16:06 | Reagovat

Myslel jsem si to, že ho nedáš. :D

4 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 22. prosince 2015 v 18:48 | Reagovat

[1]: Děkuji :-)
[2]: Ale jen tak vypadají :-D
[3]: Když on na mě pořád kulí ty svoje kulaté očiska, no přece ho nevyhodím :-)

5 Helena Helena | E-mail | Web | 22. prosince 2015 v 21:49 | Reagovat

Určitě to nebyla náhoda Lilianko. Bylo by krásné, kdyby u vás mohl Koblížek zůstat. Tedˇ by se už těžko loučil, má takové moudré oči. Jednou jsem také byla na vážkách, jela jsem autem a najednou z trávy vyskočilo kotě, malé, černé a utíkalo po kraji silnice. Zastavila jsem, vystoupila a zavolala na něho, ale hned zase skočilo do trávy a ztratilo se mi z očí. Moc by mě zajímalo, co budeš dělat, když se podobný příběh bude opakovat. Udělala jsi dobrý skutek a Koblížek, jestli se o něho někdo nestaral, ti bude vděčný, uvidíš.
S tím utíkáním jídla to snad přestane, musí si zvyknout, že pravidelně dostane.
Když chodím krmit kočky k neteři, kočina jí spořádaně, ani troška ji neukápne z misky a kocour má pod miskou tácek, tahá si kousky ven a pak je teprve jí. Mějte se všichni moc krásně ve vašem kočičím království.

6 Jarka Jarka | Web | 23. prosince 2015 v 8:50 | Reagovat

Koblížek dostal hezké jméno a s Pepíkem jsou správná dvojka. Já bych je od sebe nerozeznala, sice vidím, že mají opravdu koneček ocásku každý jiný, ale už teď si nepamatuji, který patří kterému. :-)))

7 Van Vendy Van Vendy | Web | 24. prosince 2015 v 13:42 | Reagovat

Jsou jako kočičí bráškové. A hlavně že se spolu domluvili a ti domácí ho přijali, ne vždycky je to lehké.
Zdá se, žeeee Koblížek měl asi přijít k vám a tys ho měla najít. Myslím, že majitel byl skutečně rád, že se kocourka zbavil, i když těžko říct z jakého důvodu, jestli neměl na veterinární péči, nebo jestli šlo o lhostejného člověka, kterému je péče o zvířátko přítěží.
Co je jisté, u tebe se Koblížek bude mít dobře. A je to pěkný číček. Máte dva, tři ještě zvládnete, navíc jestli je to kocourek, nehrozí, že přibudou další koťata, případná kastrace je méně náročná i nákladná.
Ať se těm tvým kočičákům daří a tobě také, Lilianko.
Hezké vánoce!

8 Zdebra Zdebra | Web | 25. prosince 2015 v 18:45 | Reagovat

Jsem ráda, že jste si ho nechali. Tušila jsem to. :) Asi to byl osud.
Jednoho Koblížka jsem taky kdysi znala, jen měl zbarvení jak whiskas kočka.
Ten útulek se teda nezachovel pěkně.
Kdybych Koblížka a Pepíka znala osobně, tak bych je určitě taky rozeznala. Na té společné fotce mají i trochu odlišné hlavy. A Koblížek má trochu tmavší vnitřek uší, pokud to není světlem.

9 Libby Libby | E-mail | Web | 26. prosince 2015 v 18:45 | Reagovat

Jsi hodná, že sis Koblížka nechala, je vidět, že je spokojený a má kamaráda :-)Jsou oba krásní a vypadají jak dvojčata :-)

10 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 26. prosince 2015 v 19:57 | Reagovat

[5]: Je možné, že to tak mělo být. Kdyby se podobná situace opakovala... no nevím, čtyři kočky by doma být nemohly, jedině tak na dvorku nebo zahradě. Asi bych se více snažila ho k někomu umístit, ale už bych se nenamáhala s kontaktováním útulku - to se ukázalo jako zbytečné.
[6]: Pro někoho, kdo je nezná, můžou být podobní :-) Já je rozeznám, a to je hlavní :-)
[7]: Někdy se spolu trochu perou a poskakují kolem sebe, ale aspoň má Hrouda klid :-D
[8]: Hlavu má každý opravdu jinou :-)
[9]: Myslím, že je moc spokojený. Však by se také pořád mazlil.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama