Hrajeme si s kočkou

18. března 2015 v 20:44 | Liliana Landštejnská |  Moje kočky, povídání a zkušenosti
V lednu jsem tu vypisovala oblíbené věci mé kočky, které ji velice zajímají. Od toho se odvíjí i naše různé hry, které spolu hrajeme. Kočku je potřeba zabavit, aby se nenudila a měla jak upotřebit svou energii a v noci pak nelítala po bytě. (A ono se to opravdu daří). Navíc je velice zábavné ji pozorovat, jak vyskakuje půl metru do vzduchu, pobíhá, číhá a mrská ocasem.


*
Novější záležitost se týká malého stolku v ložnici. Polička pod ním je prázdná, tak toho kočka náležitě využívá. První sloužil jako místo k odpočinku a spánku, o pár dnů později se z toho stal domeček na hraní. Právě zde vznikla naše tlapkovaná. Celé to spočívá v tom, že prstem přejíždím po hranách stolku nahoru a dolů a kočka schovaná na poličce vykukuje ven, vystrkuje tlapku a chňapá po mých prstech.
Ve druhé fázi stačí, když prstem pohybuju ve vzduchu a uhýbám kočičí tlapce. Kočka má o hodně rychlejší reflexy, takže mě často chytne. Někdy navíc vyskočí z poličky úplně celá, to pak nestačím uhnout vůbec a ještě k tomu se strašně leknu :-D Třetí fáze už se malinko přiostřuje. Kočka je rozdováděná, tak občas vytáhne drápky. Tady už používám sevřenou pěst, mnohdy zabalenou do rukávu. Musím říct, že ta moje kráska umí dát pořádnou ránu, takže někdy už je to spíše box než tlapkovaná. Ve třetí fázi stolek zpravidla není potřeba, kočka se totiž s oblibou staví na zadní. Někdy zapojím obě ruce a kočičák pak neví, kam dřív skočit :-D
*
Domnívám se, že by z mé kočky byl zdatný hokejista. Mezi naše hry patří hokej s čajovou svíčkou. Tyto zápasy se odehrávají výhradně na koberci v kuchyni. "Puk" kočka střílí mezi nohy jedné z židlí (vždy je to ta stejná) a když se trefí, posílám ji ho zpátky a ona po něm nadšeně skočí a posunuje tlapkou. Jakmile puk zmizí z dohledu, třeba v případě, že ho zakryju, rozčileně mrská ocasem a dívá se, kdy se zase objeví. Utkání končí v okamžiku, kdy se kočka svalí na koberec.
*
A kdo by neznal klasické lovení peřiny. I s mou kočkou to funguje. Stačí zahýbat s nohou nebo rukou po peřinou a už po tom chňape, ačkoliv za normálních okolností na peřinu nechce vlézt. A také objevila, že taková igelitka je ohromně zábavná věc :-D Stačí položit na zem... a buď kočka vleze dovnitř, kde chrastí, jak se tam pořád otáčí nebo začne tašku lovit.
*
Zde kočka zkoumá můj nákup z šermířské burzy.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ji Hei - Fotografie Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 19. března 2015 v 18:43 | Reagovat

S kočkou musí být psina (kočkovina)! :-)) Strašně mě bavilo hrát si s kotětem. Bylo to na návštěvě a nemohli mě dostat domů, já se od toho kotěte nemohla odtrhnout :). Ta blbnutí mláďat se dá koukat celé hodiny a člověk se ani na chvíli nenudí :).

2 Helena Helena | E-mail | Web | 19. března 2015 v 22:17 | Reagovat

Takové hrátky znám moc dobře, ale když kočka zatne drápkem, ozývají se i výkřiky bolesti. Chtěla bych vidět tvoje ruce, určitě nejsou bez škrábanců.

3 Amálka Amálka | Web | 20. března 2015 v 19:15 | Reagovat

Dobré hrátky, "lovení peřiny" znám, občas to taky hraji s mamčinou čivavou :-)

4 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 20. března 2015 v 20:18 | Reagovat

[1]: Koťata, to je vděčná podívaná. Občasná neobratnost pohybu tomu jen nasadí korunu :-D
[2]: Bez škrábanců se to neobejde, hlavně když nestačím uhnout. Někdy si kočka chytne ruku předníma tlapama a malinko i kousne, hlavně když ji škádlím škrabáním na břichu.
[3]: Ještě jsem neviděla psa, co by "lovil" peřinu :-D

5 Zdebra Zdebra | Web | 21. března 2015 v 13:18 | Reagovat

S kočkama jsem si vždycky hrála stejně. Jen mě nenapadlo použít čajovou svíčku. Místo ní je třeba dobré víčko od lahve nebo kaštan nebo cokoliv, co spadne na zem a kočka si toho všimne. Spíš s kočkama hraju fotbal než hokej. Mně se docela vždycky dařilo včas uhnout rukou, aby mě kočka nezasáhla, ale občas jsem se nechala škrábnout, aby se neřeklo. :D A Čert (kterej začátkem března začal chodit za kočkama a ještě se neukázal) se mi dokonce začal na ruku věšet, takže jsem ho mohla i odnést. A bez škrábanců (většinou). :D Člověk s kočkou ani nepotřebuje televizi.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama