Už nikdy to nebude jako dřív

29. října 2012 v 10:00 | Liliana Landštejnská |  Moje kočky, povídání a zkušenosti
Dneska měl být úplně jiný článek, jenže po dřívějším návratu ze Sovince (o kterém také bude řeč) jsem se dověděla jednu nepříjemnou novinu. Vlastně to byla jedna z mých nočních můr...

*
Možná si někteří pamatujete, jak jsem psala o mé nejoblíbenější kočce, o Ťutínkovi. Po včerejším návratu ze Sovince mi bylo řečeno, že včera umřel. Prý se asi někde chytl do železa a jen se stačil dovléct domů. Chudák. Bulela jsem jako želva, ještě že mám soukromou zásobu kapesníků. Kdybych se mi dostal do rukou ten hajzl, co tu past nastražil, tak bych neváhala a oplatila bych mu to....
*
Těch fotek je tu čtrnáct, stejně jako počet měsíců, které jsem s tímto kocourkem strávila. Většina jich je z mobilu, tak se nedivte kvalitě.
*
Nemůžu tomu stále uvěřit. Jakoby umřel i kus mě samotné.
*
Tady byl ještě takové odrostlé kotě.
*
Tady se přišel podívat, co vyrábím a nějak ho to zmohlo, tak usnul.
*
Vždycky musel zkontrolovat, co mám na stole. Někdy se podíval i do koše a do všech možných tašek.
*
Kuchyňské okno, oblíbené místo.
*
Hezky se schoval do rožku. Skoro bych mu uvěřila, že je jeden z polštářků.
*
Dlouhý jak týden před výplatou.
*
A zase odrostlé koťátko.
*
Roztomilý.
*
S panem Čumákem po boku.
*
Srpnová fotka, tedy nejvíce aktuální. To už působil jako dospělý kocour.
*
Tak jsem za něho aspoň zapálila svíčky. Zítra mu dám něco na hrob. Na datum 27.10. bohužel nikdy nezapomenu. Ale mnohem radši budu vzpomínat na těch 14 měsíců předtím....
*
Sbohem.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Rejnocek Rejnocek | 29. října 2012 v 10:03 | Reagovat

Chudák :-(

2 Chloë Noir Chloë Noir | E-mail | Web | 29. října 2012 v 10:59 | Reagovat

Je to stále ťažký úder ke´d zomrie člen rodiny. úprimnú sústrasť :(

3 Orida Orida | Web | 29. října 2012 v 14:51 | Reagovat

To ma mrzí. Bol to nádherný kocourek. Snáď ťa žiaľ rýchlo prejde a zostanú už len tie krásne spomienky.

4 Vědma Vědma | Web | 29. října 2012 v 15:14 | Reagovat

upřímnou soustrast...
máš pravdu. ten, co tu past nastražil, by si zasloužil odplatu

5 Nishe Nishe | Web | 29. října 2012 v 17:12 | Reagovat

Je ťažké sa s tým vyrovnať... Mňa vždy bude strašiť piaty júl. Dúfam, že tvoj kocúr je teraz na nejakom krásnom mieste.

6 Liliana von der Heide Liliana von der Heide | Web | 29. října 2012 v 17:21 | Reagovat

Všem Vám moc děkuji.
[5]: To doufám.

7 Bony Bony | 29. října 2012 v 17:31 | Reagovat

Člověk si řekne, že to byla jen kočka, a přitom to stejně bolí, jako by to byl člověk...

8 pavel pavel | Web | 29. října 2012 v 18:02 | Reagovat

To bolí.... Když nám stářím odešel kocour taky jsme byli nešťastní.

9 Liliana von der Heide Liliana von der Heide | Web | 29. října 2012 v 18:40 | Reagovat

[7]:[8]: A pro mne to nebyla jen kočka. No snad se má dobře...

10 Lilly Lilly | E-mail | Web | 29. října 2012 v 19:28 | Reagovat

:O Naša mačka má rovnaké sfarbenie :O

11 JiHei in Natura - Fotografie JiHei in Natura - Fotografie | E-mail | Web | 29. října 2012 v 19:45 | Reagovat

Je nádherná a je jí škoda... :-( Chjo...:-I

12 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 29. října 2012 v 19:58 | Reagovat

Je to krásný kocourek. Takový roztomilý.
Taky nechápu, kdo musí pořád někam nastražovat pasti.
A že se mu to stalo takhle ktrátce před tím, než začaly Dušičky. Zvláštní.

13 Liliana von der Heide Liliana von der Heide | Web | 29. října 2012 v 20:02 | Reagovat

[12]: No jo. Třeba mě ještě přijde navštívit.

14 Oculus Oculus | E-mail | Web | 29. října 2012 v 21:15 | Reagovat

Je strašne roztomilý. Ach, úprimnú sústrasť. :-/

15 Zdebra Zdebra | Web | 29. října 2012 v 23:06 | Reagovat

Chudák malej. :( Dokonce mi ukáplo i pár slz. Nechápu, jak někdo může jen tak nastražit past, kde se mu zachce. Měl by myslet i na to, že se do ní může chytit někdo jinej, než by chtěl. Ten člověk by se tam měl chytit sám.

16 Šeříková N. Šeříková N. | Web | 30. října 2012 v 7:27 | Reagovat

To je mi líto.. Snad se ten člověk, co past připravil, někam také chytil..

17 Helena Helena | Web | 30. října 2012 v 10:16 | Reagovat

Cítím s Tebou Liluš.Vše chce čas.

18 Vendy Vendy | E-mail | Web | 30. října 2012 v 12:17 | Reagovat

Chudinka malá.
Dovedu si představit, jak ti je. Je to krásná kočička, byla plná života a přinesla vám spoustu radosti a pěkných chvilek. Však je to vidět i na fotkách, že se u vás cítila dobře.
Vzpomínám si na kočičku, která se k nám dovlekla z posledních sil. Srazil ji vlak a zčásti jí ujel nožku až ke kyčli. Bylo to příšerný a nezapomenu na to dodnes, tenkrát jsem musela zajít pro nejbližšího myslivce z dědiny, protože na veterináře jsme neměli telefon, ani auto... musel jí ukrátit život. Pro slzy jsem ani nebyla schopná říct, co se vlastně stalo...
A letos na podzim jsem musela nechat utratit našeho mazluna, mamčinýho kocoura. Taky mi to trhalo srdce a ještě teď jsem z toho špatná.
Jenže v prvním případě to byla nehoda, vlak je prostě vlak... v druhým případě to byla nemoc, nádor, který se nedal odoerovat.
Ale nastražit past na kočky, to je hovadství nejvyššího kalibru.
Tvoje kočička si zaslouží své místečko u vás na zahradě (tedy myslím, že jste ji uložili u vás na zahradě?), bude pořád s vámi.
A těch čtrnáct měsíců bylo pěkných nejen pro vás, ale i pro ni. Kolik koček takové štěstí nemá a končí někde na ulici, hladové a nemocné.

19 Liliana von der Heide Liliana von der Heide | Web | 30. října 2012 v 17:52 | Reagovat

[18]: Kousek za domem pod jedním stromkem, kde často hopsal. O tom kocourkovi jsem průběžně četla na Tvém blogu.
[16]:[15]: Ten člověk by si to jedině zasloužil.

20 Míša Míša | Web | 30. října 2012 v 20:21 | Reagovat

Rozplakalo mě to, protože sama mám 6 koček a už jsem měla tu nepříjemnou povinnost se se dvěmi dalšími rozloučit. Naštěstí jsem nenašla jejich mrtvá těla, jen se ztratili, takže si můžu představovat, že se o ně někdo stará, ale moc dobře vím, že to tak není. Zřejmě je srazil nějaký soused autem nebo roztrhal jejich pes a odklidil, abychom se to nedozvěděli. Měla jsem přesně ten pocit, že jsem nemohla být s nimi a na co u toho asi mysleli, že jsem je zklamala. Když jsem byla menší, deset metrů ode mě srazila modrá škodovka bíleho středně velkéh psa. jen zpomalila a když zjistila, že to je "jen" zvíře, zrychlila a ujela pryč. V té chvíli jsem začala nenávidět lidi. S kamarádkou jsme vběhli mezi ta auta a odnesli ho z vozovky prYČ. asi dvacet minut jsem ho hladila, přes slzy koukala, jak mu teče krev a slibovala jsem mu, že to bude dobré. Nebylo. Je to nejhorší vzpomínka, co mám. A ten člověk, co ho srazil a ani se neobtěžoval mu pomoci, tomu nepřeji nic dobrého.

Je mi tě strašně líto, protože si dokážu úplně představit, jaké to muselo být, do dnes mám výčitky za svou myšku. Koupila jsem si myš a i když máme 6 koček, dala jsem ji v létě s klecí ven, protože jsem nechtěla čichat v pokoji ten smrad, jenže klec byla špatně uzavřená a myška utekla. Nebyla vůbec zvyklá na bytí venku, takže si živě dokážu předstait, jak z toho musela být viděšená. A naše kočka ji zakousla... neuměla se vůbec bránit, nevěděla co se děje... a já vím, že je to moje vina, našla jsem ji zkrvavenou na trávě a vím, že zemřela jen kvůli mé sobeckosti. A to se na mě vždycky tak koukala a dokonce už mi i přestala kadit do ruky, když jsem si s ní hrála.

21 Lizzie Darkerová Lizzie Darkerová | E-mail | Web | 31. října 2012 v 20:01 | Reagovat

Je nádnerny.. Úprimnú sústrasť..  Viem aké to je, keď stratíme člena rodiny...

22 L. L. | Web | 31. října 2012 v 22:40 | Reagovat

Upřímnou soustrast :*

23 Vendy Vendy | E-mail | Web | 1. listopadu 2012 v 21:39 | Reagovat

[20]: Vidím, že jsi taky taková kočičí duše. Nebo spíš, zvířátková... dovedeš se vcítit do jejich pocitů a máš svá zvířátka ráda a po jejich ztrátě dovedeš smutnit.
Ta událost se sraženým pejskem musela být hodně bolestivá, pro tebe a možná i pro tvou kamarádku.

24 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 4. listopadu 2012 v 11:23 | Reagovat

To je mi líto, vím dobře, jak to lověka zasáhne, když umře zvířátko. :/

Kočky jem měla vždycky ráda, ale rodiče je nenávidí. Podobně zbarvená číča, jako tvůj kocourek, obchází kolem našeho baráku. Na volání slyší a přichází. Ozývají se ve mě staré vzpomínky z krmení toulavých koček, takže je mi jasné, že se jednou neudržím a koupím jí nějakou mňamku.

25 Liliana von der Heide Liliana von der Heide | Web | 4. listopadu 2012 v 17:25 | Reagovat

[24]: To bys té kočce udělala určitě radost :-)

26 Emily Emily | Web | 10. ledna 2013 v 17:01 | Reagovat

málem jsem se také rozbrečela. Popravdě já se rozbrečím skoro nad každou kočičkou, která umře a to jsem ji ani nikdy neviděla. Je mi tě líto. Chudáček :(

27 Alík :D Alík :D | Web | 17. dubna 2013 v 22:32 | Reagovat

Zabít, zabít toho člověka co to udělal. Zabít toho člověka na místě. Ať si ten s prominutím vůl viskouší jaké to je, když chudáček nevinná kočička takhle trpí!!!Milý Ťutínku, jseš malý chudáček a my všichni co jsme toto četli a víme o tvém příběhu, doufáme že se máš dobře.

28 anshin anshin | 20. září 2013 v 22:33 | Reagovat

Já měla kdysi taky kocoura, dvouletého, jenže pak ochořel a my jsme ho museli nechat utratit. Takhle napsaný to zní jednoduše a bezcitně, no já už mačky nemužu ani vidět, příliš to bolí...

29 Libby Libby | E-mail | Web | 9. prosince 2015 v 18:44 | Reagovat

Jejda, přesně takový byl náš Míša, taky s bílým a kožíšek měl huňatý, jako z vaty. Taková náhoda taky nám odešel v říjnu v pouhých pětiměsících. Zrovna na vnukovy osmnácté narozeniny, to datum taky nezapomenu, byl to vyjímečný kocourek. Čím to, že ti rezaví kocourci mají takové neštěstí, bavili jsme se o tom s kamarádkou, taky o dva rezavé přišla :-(
Tvého kocourka je mi moc líto, takové neštěstí, znám tu bolest, je mi Míše taky pořád líto, že tak skončil ...

30 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 12. prosince 2015 v 21:31 | Reagovat

[29]: Každé kočky je zkrátka škoda, protože každá je jedinečná.

31 fast fast | E-mail | Web | 10. června 2016 v 20:32 | Reagovat

Hello!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama